Interview s Losem

Čiva: Zdravím Losu, začneme (možná) zlehka, byls včera někde chlastat? Jaké podniky v Bystřici (a okolí) v poslední době rád navštěvuješ?
Zdravím a pozdravuji, na pivo chodím docela pravidelně, ale kdo ne, že? Jinak v Bystřici chodím docela rád na Zahájku, pak na Sokolku, ale třebas i v pivnici U Hanuša či na Mrtvolce je fajn. Dřív to byl např. City bar alias ČH alias Černá hora, ale tam se to před pár roky totálně zkazilo.

Čiva: Ponoříme se do dávné a temné historie, jak dlouho již stránky oficiálně existují, kdo je vlastně založil a proč toho nechal(i) a předal(i) to tobě?
Ještě než začnu popisovat historii našich srnek, tak bych hned na úvod zdůraznil, že naše srnky jsou velkou raritou, protože nám není známo, že by jiné město mělo své srnky, kde by byly hodnoceny kvality restauračních zařízení.
Srnky začaly fungovat zhruba v půlce roku 2001 ve složení Jaryn, Štajny a Vanďas, za občasného přispění Hajdaláka ze Sovětského svazu. Určitě bych ovšem neřekl, že v té době srnky nějak výrazněji fungovaly, protože byla zveřejněna jen jedna jediná recenze. Nicméně již od těch dob až dodnes je design srnek stejný, dokonce i s x-boďákem Havraním vlasem, který sleduje a komentuje dění na srnkách v bublinách.
V roce 2002 však už byla situace o dost lepší. Zajímavostí bylo, že recenze z té doby byly sepsány vždy více porotci, tzn. i taková čtyřrecenze nebyla nijak výjimečná. Původní porota dokázala ovšem redigovat srnky pouhý rok, protože už na podzim 2002 prodali za 10 piv další porotci ve složení Candát, Kryšpín, Pivoj a Žena se 2 tvářemi.
Rok 2003 byl plný novinek a určitě patřil k nejaktivnějším z doby, kdy jsem se na srnkách ještě nevyskytoval. Candátova porota založila sekci o x-boďácích, tzn. o bystřických postavičkách, jejichž výkony a veřejná známost se počítá co do vypitých piv a jiných tekutých pochutin; dále pak založili Slovník, kde definovali spoustu hospodských výrazů, články soustředili do sekce Knihovna a v neposlední řadě zavedli diskuzní díru Havraního vlase. Kromě toho samozřejmě zveřejnila celou řadu recenzí. V každém případě opět na podzim někteří porotci nevydrželi a kromě Candáta srnky opustili. Nová porota pak byla ve složení Candát, Rumcajs a Kuzmič.
Rok 2004 byl převratný, protože v tento rok jsem se k srnkám dostal já. Nejprve několika recenzemi, které mi tehdejší porota milostivě zveřejnila a následně coby šéfredaktor, kterým jsem dodnes. V tomto roce se totiž opakoval každoroční problém, a sice, že i tehdejší porotu zasáhla lenora a tak jim podle mě přišlo velmi vhod, že jsem byl aktivní natolik a byl ochoten převzít otěže místo nich. Od 1.11. 2004 tedy srnky začaly fungovat pod mým vedením, přičemž v té době jsem byl jediný aktivní porotce a přispěvovatel.
Od té doby ovšem přišlo do poroty hned 8 dalších porotců, tzn. lidí, kterým není lhostejné, jak to na pivním bystřickém poli vypadá, a kteří se tímto způsobem začali na našich srnkách veřejně prezentovat, vyjadřovat a hodnotit. Není na škodu připomenout, že recenze hospod byly a jsou prioritou našich srnek a cílem by mělo být jednak odhalovat nedostatky a jednak radit návštěvníkům našeho kraje, kam zajít a kam případně ne. V recenzích se hodnotí následující kritéria: kvalita piva, obsluhy, prostředí a návštěvníků, přičemž pak následuje celkové zhodnocení. Dnes srnky měsíčně navštěvuje skoro 1.000 čtenářů a aktuality jsou dvakrát do týdne, přičemž každou neděli se snažíme našim čtenářům předložit vždy novou a aktuální recenzi některé hospody či restaurace.

Čiva: Z jakého důvodu došlo v minulém roce k rozšíření recenzentského záběru i na vesnice v okolí Bystřice, případně co to pro stránky fakticky znamenalo, třeba z hlediska průměrné denní návštěvnosti?
Tohle bylo logické rozšíření naší působnosti. Protože jsme byli docela aktivní, byla na našich srnkách de facto každá bystřická hospoda již zrecenzovaná a tak jsme prostě vyrazili i mimo hranice Bystřice p. H. Tento krok se ukázal jako správný už z toho důvodu, že nalákal jednak další čtenáře a jednak další recenzenty. Dokonce i takoví lidé, jako např. starosta Dřevohostic, byli a možná ještě jsou čtenáři našich srnek, nehledě na to, že pan starosta nám dokonce zaslal své zhodnocení kvalit dřevohostických hospůdek. Taktéž se k nám dostávají informace, že právě čtenáři z okolních vesnic jsou aktivní a hlavně pravidelní čtenáři a to nás samozřejmě moc těší.

Čiva: Nedávno se uskutečnil, nemýlím-li se, již pátý oficiální sraz poroty, samozřejmě, že je čtenářům neprozraditelný přesný harmonogram proběhnuvších událostí, ale mohl bys alespoň trošku přiblížit, o co tam šlo?
Asi takhle - protože se kolem našich srnek shromáždilo již dostatek lidí, přičemž jsme se vlastně ani osobně neznali a komunikovali pouze přes e-maily, napadlo mě se prostě někde potkat a osobně probrat, co se srnkami dále. Pozval jsem i bývalé porotce a zakladatele srnek a tak jsme se jednou v létě 2006 sešli na Sokolce.
Tento historicky první sraz měl obrovský úspěch a já poznal spoustu nových a hlavně skvělých a vzdělaných lidí. Díky tomu jsem začal pravidelně dvakrát do roka sraz poroty svolávat, a to jednou v létě a jednou v zimě, aby to nebylo pořád stejné. Taktéž místa srazů se mění, přičemž je to kromě posezení i záležitost turistická.

Čiva: Jak je to s placením domény .cz? Jedná se stále o sponzoring ze strany pana Josefa nebo došlo (dojde) v oblasti financování k nějakým změnám?
Tohle byla velká náhoda. Jednou jsme seděli s Candátem na Sokolce a u našeho stolu seděl zajímavý a velmi vtipný pán, kterému jsme se po několika pivech svěřili se svou identitou ohledně působení na srnkách. Pán nás velmi mile překvapil tím, že srnky pravidelně čte a drží nám palce. V každém případě uvedl, že si mnohokrát nemůže vzpomnět na webovou adresu a jestli bychom pro to nemohli něco udělat. Na naši argumentaci o placené doméně v rámci našich chudých palmáre tento chlápek vytáhl kešeňu a mě a Candátovi strčil do ruky pětikilo se slovy, jestli to stačí.
A jak vidíte, stačilo to a stačí. My jsme s Candátem pak šetřili celý rok na to, abychom dali dohromady další pětikilo a mohli jsme pokračovat na nové placené doméně, ale pan Josef nás po roce opět příjemně překvapil, kdy Candátovi zavolal a předal mu další prachy. Letos zatím nejsem informován o tom, že by se pan Josef ozval, ale předpokládám, že ano, protože Candát je s ním v kontaktu a už spolu i několikrát zachlastali (i já se jednou zúčastnil).
Proto na závěr musím říci: díky pane Josefe!