Reportáž z "Masters Of Rock" 2006
ála Ozzy

NĚCO NA ÚVOD
Kdy: 13. - 17. července
Kde: Areál likérky R. Jelínek ve Vizovicích
Kdo: Whitesnake, Helloween, Gamma Ray, Kreator, Apocaliptica, Metal Church aj.
Vstupné: na místě za 1050,-, já vlastnil vstupenku z prvního předprodeje za 400,-
Pivo: Plzeň 12° za 30,-
Lidí: cca 25 000
Kdo se zúčastnil: Ozzy, Votýpka, Béďa, Čiva, Pól, Radek, Bakoň, Luďa (Kocór), Vlasťa, Ivča, Kamča, David, Lukáš ... kocour Miloš, Maďaři, Poláci a další sebranka

        Jak už to tak bévá, s létem přišly na řadu i letní rockový festivaly. A protože to máme do Vizovic, co by kameněm dohodil a zbytek vlakem dojel, tož jsme se v poměrně hojném počtu vydali na nejlépe obsazené rockové festival v ČR, na Masters Of Rock.

ČTVRTEK
        Hned odjezd z Dřevohostic poznamenala drobná nepříjemnost, když Vlasťa u autobusu zjistil, že nechal doma svůj lístek a musel se pro něho vrátit a do Přerova se nechat dopravit autem s dědou. V Přerově jsme si v Hyperobchodě koupili nějaký ty plechaně do vlaku a ve 12:04 jsme, už aji s Vlasťou, spokojeně odjížděli do Otrokovic. V Otrokovicách jsme po půlhodince čekání přesedli do speciálně posílenýho vlakovýho spoja jedoucího do vysněnéch Vizovic. Při tom všem jsme šmakovali svoje plechovkový pivka z produkce Branického pivovaru. Ve Vizovicách nás uvítala bouřka s rachotem, jako kdyby čerti hráli kuželky.
        Ubytování bylo domluveno v zahradním domku za barákem mojí spolužačky Jany, a protože jsme byli ve Vizovicách už loni, tak jsme se šli rovnou ubytovat k Blížňákom, do naší staré známé dřevěné boudy. Poté došlo k rozdělení výpravy na dvě skupiny - alkoholickou (Ozzy, Béďa, Luďa) a pracovní (všichni ostatní). Pracovní skupina vyrazila do Albrechta na nákup pití, zatímco alkoskupina hlídala boudu, aby někam neutekla. Pracovní skupina vyzbrojená dvoukolákem a dvouma kolečkama byla asi za hodinu zpátky i s nákupem, jež čítal 18 plat plechovek Braníků (432 piv). To bylo radosti! Hned jsme ochutnali, je-li to dobře uvařený a pak už začal hrát bigbít.
        Vrcholem večera byl dvouhodinové koncert Arakainu, který stál opravdu za zhlédnutí, jakožto i za poslech.
        Po návratu na našu základnu jsem si ještě dal asi půl kila grilovanýho kabanosu a k tomu nějaký to pivko a chtěl jsem jít spát, ovšem ve tři hodiny ráno jsem zjistil, že jsem svůj spacák nechal ve vlaku a jsem tudíž bez "obydlí". Ještě že Luďa spal na židli před chatkou a tak jsem mohl bez boje ukořistit jeho spacák. Bohužel se Luďa v šest ráno vzbudil zimou a přišel mě vykázat ze svého majetku…ale to už byl pátek...

PÁTEK
        V pátek začínal festivalové program již ve 12h. Ještě než jsme se však vydali do areálu, stihli jsme poobědvat domácí gulášovou polívku, kterou nám připravila paní Blížňáková - sakra, to byla velká paráda! Po zhlédnutí kapely Flood jsem s Béďou potkal bývalý spolužáky ze střední školy a tak jsme je vzali na našu základnu na exkurzu. Padl nápad jít se podívat za dalším bývalým spolužákem Milanem Kudelovým, které bévá přímo ve Vizovicách a pak se vrátit na vystoupení kapely Horkýže Slíže. Tož jsme teda šli. Kdybych věděl, že je to tak daleko a ještě do kopca, nejspíš bych se na to vykašlal, ale Milana jsem zas neviděl asi tři čtvrtě roka, tak jsem se přemohl - odměnou mi byla baňa Kudelovic slivovice ... Po návratu od Kudelů jsme se vydali do areálu (Horkýže Slíže) a pak zas na základnu a pak zas do areálu (Kreator) a tak furt dokola a naráz byla tma a na pódiu se objevil Whitesnake. Z teho stání na betonovým place mě už celkem bolely záda a taky zima začínala být jaksi vlezlá a tak jsem se vykašlal na Masterplan a šel jsem na základnu. Kamarádi říkali, že to bylo celkem fajn a co jsem já slyšel od boudy, tak se mi to taky líbilo.
        Ještě, že se během pátku objevili ve Vizovicích bratři Györovi, kteří mi dovezli spacák a tak už jsem nebyl "bezspacákovec".

SOBOTA
        V sobotu se začal linout rockový rachot z areálu nejznámější pálenice v zemi už v devět hodin dopoledne. Pravda, program mě osobně začal zajímat až odpoledne, kdy měl Mike Terrana z kapely Rage sólové vystoupení na bicí, ale nesmím opomenout, že dopoledne hráli N.V.Ú. na které se těšil (co těšil, ba přímo třásl...) Votýpka, kterýho by v tu dobu u boudy neudržel ani Zapa beton (a ten prý drží fest...).
        Od rána jsme začali poměrně zodpovědně šmakovat, nejprve s Maďarama, se kterýma jsme začali tvořit Bezděkův Česko- Maďarský slovník základních pojmů jako jsou např. pivo (foneticky to zní jako šör), samopal (gépuška) a česnek (foghaťma) a okolo poledne jsme Maďary vyměnili za Poláky, kterým jsem se s Béďou jal vysvětlovat postup výroby slivovice (jakožto i její koštování) pomocí nákresu na papír formátu A4 (ke koštování nám postačil půllitr). V zájmu udržení českého know how jsme jim však schválně vysvětlili všecko, jen ne to, že mají dát do kvasu nejaké ten cukr a jak dlouho to mají nechat kvasit…Po společném Česko-polském obědě, k němuž byla výtečná zelňačka paní Blížňákové (opět velká paráda, přátelé!), donesla Jana jednomu z Poláků harmoniku a sobě svůj neobvyklý hudební nástroj - pilu, na kterou se dá hrát smyčcem a mohla začít mezinárodní veselica - "První Česko-polský festival u Blížňáků". No, chláma jak bič! Chvílu jsme bavili tímto způsobem, ale pak už se vyrazilo na teho indiánskýho šamana, co vyvádí neuvěřitelný kouzla za škopkama - a Mike Terrana byl opravdu perfektní! Pak zas na základnu a pak zas do areálu - tož klasika…a tak jsem v sobotu odpoledne, při jedné návštěvě areálu, poprvé zkusil jaký je to kouřit vodní dýmku (pozor, jen meruňkový tabák!!!). No, nebylo to marný...
        Večer byla na lidi nachystaná přímo smrtelná kombinace hvězdnéch kapel - Gamma Ray, Helloween, Helloween + Gamma Ray a nakonec Rage. Zhlédl jsem všecko kromě Rage, kdy už mi zase byla děsná kosa, ale aji tak to bylo moc fajn.

NEDĚLE
        V nedělu ráno začal čas utíkat tak neúprosně rychle, až jsem si uvědomil, že je to vlastně poslední den festivalovýho dění a aji když se mi zdá, že včera byl čtvrtek, tož už je neděla. Před poledněm jsem se šel mrknout na E!E, což byla víc prdel než muzika - prostě punkrock a pak jsem se jako už snad po padesáté vrátil na základnu ke svýmu stádu Braníků. Pravda, hlavní co mě tam tak kvapně hnalo, bylo to, že se blížila doba, ve kterou nám vždy paní domácí servírovala polívku (v nedělu hovězí - opět výborná krmě). Tak se i stalo a po obědě jsme si všichni krátili čas společným zneškodňováním Braníků (co kdyby se dostali do rukou dětem ... !). Pak už zase nadešel čas jít zhlédnout nějakou tu kapelu a tak jsem se vydal na Mňágu a žďorp a započal jsem svoje tradiční putování po naučné stezce Blížňákovi - areál a zpět. Takto jsem v nedělu tedy zhlédl ještě Metal Church, Korpiklaani (toho jen kousek - byl jsem s kamarádama zas na vodní dýmku...) a Tři sestry. Chtěl jsem se podívat na základnu jak se mají moji Braníci a pak se vrátit na Edguy a Apocalipticu, ale na Edguy nechtěl jít nikdo z kamarádů (tož jsem to poslouchal akorát ze základny) a než začali šmrdlat umělci z Apocalipticy, tak už se zas nikam nechtělo mi - jsem se rozseděl a pak jak mi začala být zima, jsem si šel preventivně lehnout do boudy a tím ukončil svoje festivalový zážitky.

PONDĚLÍ
        Ráno už jsme jen popili těch pár piv, co nám zůstalo po čtyřech dnech fesťáku a uklidili boudu, jakožto i celé okolí základny a po snídani složené z toho, co nám každýmu ještě zbylo k snědku a nevypadalo to nebezpečně, jsme se rozhodli, že se odebereme v 11 hodin vlakem k domovu. Tož tak se aji stalo. Ve vlaku ukončili svou pouť opravdu poslední plechovky Braníků, který sice nebyly výrazně špatné, ale už jsme se všeci těšili na "chuť domova" - na Zubříka 11o. V Přerově jsme měli asi 40 minut času a tak jsme vyrazili do pajzlu Na špici, kde nám tu manu nebeskou za nevelký finanční obnos (15,-) poskytli - to byly jářku lázně pro chuťový pohárky!
        No a pak už jsme se jenom nalodili na autobus domů a ... ... těšíme se na příští rock!

PODĚKOVÁNÍ
        Všem zúčastněným za to, že tam byli, kapelám za předvedený výkony, rodině Blížňákové za zázemí, bratrom Györovým za zapůjčení spacáku ... no a ještě pánu Bohu, za to že jsme to všecko ve zdraví přežili!