Pivní Putování Po Polsku
Prožil, Propil a Popsal Myšák

ÚVODNÍ SLOVO
Myšák	Český či moravský pivař občas bývá potrestán služební cestou do zahraničí. Tvrdost trestu je pak nepřímo úměrná kvalitě pivní kultury v dané zemi. V uplynulých osmi letech jsem častokrát navštívil Polsko služebně, a když u nás panovala šílená vedra, párkrát jsem vyjel s rodinou ochladit se do Baltského moře. Poznal jsem vícero polských měst a piv. Následující text tedy nebude klasická recenze jednoho pajzlu s bodováním, nýbrž spíše průvodce neboli bedekr, ze kterého může náš pivař vyčíst dobré rady a varování, než překročí naši severní hranici. Výslovnost důležitých polských výrazů uvádíme v hranatých závorkách [].
PIVO
Myšák	Polská piva vůbec nejsou chuťově špatná. Jsou ale silnější a rychleji opíjejí, takže já osobně se už po čtvrtém půllitru musím mít na pozoru. Nejčastěji narazíme na tyto značky: Żywiec [živjec]: Město Żywiec leží kousek za naší hranicí u Jablunkova. Zdejší pivo je k dostání po celém Polsku. Chuťově lahodné, mírně nahořklé, uspokojí českého pivaře. Jeho kvalita je posvěcena mimo jiné tím, že ho údajně popíjel ve Vatikánu nedávno zesnulý polský papež. Tyskie [tyskje]: Pochází z pivovaru Tychy, který můžeme zahlédnout z vlaku zhruba uprostřed trasy Bohumín - Katowice. Též velmi rozšířené. Trochu sladší, ale stále vhodné pro český jazyk, žaludek i játra. Lech: Produkuje pivovar Poznań. Velmi slušné hořké pivo. Okocim [okočim]: Stará tradiční polská značka. Asi nejsilnější a tudíž nejnebezpečnější polské pivo, svými účinky se blíží levné kořalce. Chuť je ale velmi jemná. Bosman: Vaří se ve Štětíně, který patřil dlouho k Německu, a snad proto se jeho chuť dost podobá českým pivům, hlavně těm hořčejším, jako je Plzeň 12°. Podnapije nás především v přímořských částech Polska. Brackie [brackje]: Vyrábí pivovar v polském Cieszynie, takže na ně můžeme chodit i pěšky přes most z Českého Těšína. Čepuje se hlavně zde a v okolí, ale snese srovnání i s celostátně rozšířenými značkami. Piast [pjast]: Spíše regionální značka z Wrocławi. Chuťově obyčejnější, ale pořád ho lze doporučit. Točené pivo bývá solidně chlazené, bohužel často bez pěny, a např. na nádražích, kde se chtějí zbavit opilců, do něj přilévají sladký sirup. Naštěstí se lze tomuto znesvěcování piva ubránit.
PROSTŘEDÍ
Myšák	V Polsku teče pivo prakticky všude, ale klasické hospody jako u nás tam neexistují. Máme tedy výběr ze tří základních druhů lokálů: 1. "Pub" - to je v podstatě mládežnický bar zpravidla v temném podzemí, kde řve hlasitá pop-music, kterou překřikuje polská "złota młodzież" [zlota mloděž]. Starší obtloustlý český pivní old-skaut tam vleze jenom tehdy, když to má z ubytovny nejblíž. Cenově je tu pivo zhruba uprostřed mezi následujícími dvěma nápravnými skupinami. 2. "Restauracja" - to je hochnóbl podnik, kde vám vnucují jídelní lístek a kde pivo stojí třeba taky 7 až 8 zlotých (dnes cca 50 až 60 Kč). Je tu ale záruka útulného prostředí, pohodlného sezení a klidu pro uši, takže když tam řeknete, že jste Čech, a naznačíte, že vypijete aspoň tři piva, nechají vás jenom chlastat. 3. "Bar" - pod tímto nápisem nade dveřmi se většinou skrývá pajzl, kterému se polsky říká "pijalnia piwa" [pijalňa piva] a kam nikdy nevleze třeba polský lékař nebo učitel. Je to často menší kvelbík vybavený vyřazeným školním nábytkem, ale pivo je tu levnější než v pubech a restauracích (kolem 3 až 4 zlotých). Osobně chodím nejvíc sem, ale polští přátelé mě varovali, že to nesmím říkat svým pracovním partnerům. Během léta se v přímořských letoviskách, ale taky na ryncích větších měst čepuje pivo přímo venku pod širákem - pardon, pod slunečníkem. To je vůbec nejpříjemnější. Poláci se už naučili používat chladicí techniku (před 50 lety prý docela klidně vyvalili soudek na ulici do největšího pařáku a pivo nechali hezky ohřívat), cena se tu pohybuje kolem 5 zlotých. Jak úžasné je sedět ve stínu na pláži a hledět přes okraj půllitru na mořské vlny... Uvedené tři kategorie polských pajzlů mají také odpovídající stupně obsluhy a klientely.
OBSLUHA
Myšák	V pubech a barech obsluha většinou nehnutě stojí za pípou, pivo si musíte nosit sami a platíte po každém půllitru. Každý obsluhující (taky v restaurantech) se vás nejprve opatrně zeptá, jestli chcete opravdu velké pivo. Dále je potřeba přesvědčovat čepujícího, aby vám natočil pivo s velkou pěnou, jinak budete zcela bez pěny; někteří pinklové ji dokonce při natáčení seškrabují speciální lopatičkou. Ale když zase vysvětlíte, že jste Čech, ochotně dají na půllitr čepici, nanejvýš vám přitom řeknou, že s tím by je polští chlastometři vyhodili. V pubech je obsluha mladičká (často žena za pultem), v barech (pijalniach) je to zpravidla typický knírkatý Polák vyššího věku i promile. V restaurantech vám obsluha nosí pivo ke stolu a během vašeho sezení se na vás chodí i s dalšími zaměstnanci dívat, jestli ještě žijete. To jsem si nevymyslel pro srandu, nýbrž víckrát zažil. Když jsem si jednou v nádherné secesní restauraci v Čenstochové poručil čtvrté pivo, věnovala mi kelnerka jako výraz obdivu a jako dárek podniku hezký půllitr.
KLIENTELA
Myšák	V pubech halasí a ohlušuje se muzikou už zmíněná zlatá mládež. V restaurantech bývá tak málo hostů, že se nedají společně popsat. V barech (pijalniach) jsou pak typičtí alkoholici, kteří mocně dýmají smradlavý tabák a vykládají, jak "za komuny było lepiej" (stydím se to přeložit). Je to zákonité: není-li v Polsku typická česká hospoda, není tam ani typický pivař.
CELKOVÉ HODNOCENÍ
Myšák	Jak už jsem naznačil: leccos je v polském pivním světě jinak než v tom našem, ale protože je tam jakžtakž chutné a cenově dostupné pivo (v takovém Norsku zaplatíte za třetinku nepříliš výrazného točeného Carlsbergu v přepočtu cca 200 Kč), nemusíme se bát, že tam při vícedenním pobytu zcepeníme žízní nebo vystřízlivíme.
MALÝ ČESKO-POLSKÝ SLOVNÍČEK
Myšák	pivo - piwo [pivo] velké - duże [duže] světlé - jasne [jasne] silné - mocne [mocne] s velkou pěnou - z dużą pianą [z dužom pjanom] ještě jedno - jeszcze jedno [ješče jedno] číšník, servírka - kelner, kelnerka [kelner, kelnerka] pivovar - browar [brovar] Jsem Čech. - Jestem Czech. [jestem čech] Chtěl bych platit. - Chciałbym płacić. [chťalbym plaťiť] Kolik stojí jedno pivo? - Ile kosztuje jedno piwo? [Ile koštuje jedno pivo?] Pivo pouze míchané se šťávou. - Piwo tylko lamane ze sokiem. [pivo tylko lamane ze sokjem] Můžu dostat pivo bez šťávy? - Czy można dostać piwo bez soku? [Či možna dostať pivo bez soku?] Kouření zakázáno. - Zakaz palenia tytoniu. [zakaz paleňa tytoňu] Za použití WC se platí. [toaleta płatna]