Hostinec Na Trojáku, Troják/Rajnochovice


18.7.2021, sepsal Los, komentuje: Rotkader


Hostinec Na Trojáku
756 22 Hošťálková č. 217
Tel.: 573 391 090
Mobil: 603 147 342
E-mail: info@natrojaku.cz
Web: www.natrojaku.cz

Recenze z předchozích let:
2021-1, 2020-2, 2020-1, 2019, 2015, 2014, 2013, 2009-2, 2009-1

Mapa

Los slovos úvodňos

A toš byl sem tu před pár mjesícama, konkrétně v prosincu 2020, těsně předtým, než sa hospody uzavřely na půl roka kvůlivá temu kovidu. Jakmile sa knajpy otevřely, toš sem neváhál ani chvilku, a fšecky moje srdcovky sem obšlápnúl bjehem pár týdnů. No a i gdyž si mohli čtenáři hodnocéní přečíst před nedávnem, taksi mysím, že po onom recezentským suchu je každá nová, aktuální, recenze důležitá, aby podpořila náfštěvnost a přesvědčila lidi k hospodským výletům. A proto sem tu zpjet, máme polovicu roku 2021, a hospodu Na Trojáku sem bjehem jedneho víkendu nafštívil několikrát, protože sem bydlél na nedalekým hotelu, tagže sem nikam nespjechál, a f klidu si vychutnávál atmosféru jak v denní, tak ve večerní i noční dobje. A tady je moje svjedectví ...

Takhle Losova recenze byla napsána v průběhu prvního prázdninového týdne, kdy ještě vše bylo v pořádku, a žádná událost, která se stala minulý víkend, ještě nebyla v dohledu. Proto můj komentář bude o něco více depresivnější (tím nemám na mysli, že bych něco přehnaně kritizoval, to vůbec), protože tehdejší zážitky budu dávat do souvislostí s aktuálním stavem věci ...

Los pivos kvalitos

A toš opjet sa tu natvrvalo vrátíl Radegast, a to ve svý oblíbený (a mojí neoblíbený) podobje voltáže 10. Zkusil sem ho, přece enem sem chtěl poseděť a ne sa zrochat hnedkaj na počátku víkendu, ale nešlo to; fakt ne-e, táta říkál podobným chmelovým chcancům "voda na kolena", a já si myslím, že bysem s tímto pivem udělál asi to samý. Na druhp stranu sem asi v tymto výnimka, páč po vrácení rozpitého piva výčepákovi se slovy, že mi fakt nešmakuje, mně bylo opáčený, že jen za dnešek ale tohoto piva vytočíl snáď pjet šest beček. A toš nevím, asi su divné. No nic, otočme stránku, není fšem dnům konec; pokáď ti nebude chutnať Radek, toš je tu volba v podobje 11-stupňovitého polotmavého piva z nedalekých Velkých Karlovic, pod názvem Šibal. Co si tak pamatuju, už sem ho tu mjél, a nebylo nic moc, ale furt lepčí než ta voda na kolena, řikám si. A hle, sládek sa při vařéní této várky asi dobře vyspál, páč tohle už bylo hodně pitelný a hodně chutný. A u tohoto pivka sme už taky zůstali, což doporučuju aj ostatním.

Obliba piva značky Radegast je zřejmá už jen z toho, jak je po zdejším kraji rozlezlé do všech koutů, a po konzultacích s nemálo štamgasty se mi dostalo mnohokrát ujištění, že pokud by tam a tu netočili Radegast, tak to tu určitě už zavřeli. Nu, jak se říká, proti gustu žádný dišputát, a byť jsem Přerovem odkojený milovník Zubru, tak musím chtě nechtě přiznat, že Radek v poslední době prodělal určité změny k lepšímu. Dnes tomu tak ale nebylo, to musím s Losem souhlasit, prostě nám ta jeho hořká chuť dnes nešla přes pysky. Ale díky přítomnosti druhé pivní možnosti (samozřejmě ještě existuje pořád možnost číslo tři, a sice, dát si lahvovou Plzeň), polotmavého Šibala z Karlovského minipivovaru je jasné, že se trefí do chuti spoustě a spoustě návštěvníků jedním nebo druhým mokem. Proto já bych dnes určitě nehodnotil chutě jako takové, ale skvěle zvolenou nabídku, vhodnou pro široké davy, a klidně bych se nezdráhal dát hodnocení o celý bod výš - za 4.50. Ale tohle je Losova recenze, já do toho budu jen kafrat ...

3.50

Los jídlos kvalitos

A toš jídelní lístek je tu hodně omezené, pokáď to srovnám třeba z éry před kovidem, tak sa tu nabídka smrskla na dobrú čtvrtinu až pjetinu teho, co tu nabízali tehdá. Ale tím nijak nechcu řéct, že to bylo ku škodě, to ani náhodú, pořád sa tu dá najest víc než dobře, a vybrat z vícero jídel, od polívek začínaje, přes smažený dobroty, až po pochutiny typu klobásek a utopenců. Na pořádné luxusní žvanec si pak možete dojít do nedalekýho hotela, tagže hlady na Trojáku ešče nigy nigdo neumřél.

Pokud si dobře vzpomínám, tak na jídlo jsme vyzkoušeli jen dvě volby, a sice místní vyhlášenou kyselici, a pak hovězí gulášek. Přiznám se bez mučení, že obojí by si klidně mohlo svou chutí vysloužit mišelinskou hvězdu, tak dobrou kyselici jsem nejedl léta, a guláš s knedlíkem byl taktéž jedna báseň. Další jídla zůstala námi nevyzkoušena, byť jsme tady strávili o daném víkendu opravdu hodiny a hodiny času, ale už Los výše zmiňoval, v menu už nic moc zajímavého nenabízeli; výpečky, plněné knedlíky, smažený sýr a řízek, a to bylo asi tak vše, samozřejmě nesmím zapomenout na pochutiny typu nakládaného hermelínu, utopenců a vařené klobásky. Za mě zdejší výběr více než dostatečný, na čistokrevný hostinec je tu toho ažaž.

4.00

Los obsluhos kvalitos

A toš tady mosíme řéct, že oprotivá minulým náfštěvám se nám tady dostalo opravdu luxusní obsluhy. Ano, je fakt, že sme ostali v hospodě sami po odjezdu posledních busů jak smjerem na Bystřicu tak smjerem na Vsetín/Zlín, což bylo něgdy kolem sedmý večír, ale to na tym nic nemjéní, právje naopak. Normální hospodský by sa snažíl ty odpadlíky vyfofrovať z hospody co nejdříf, aby mohl jít dom, tady temu bylo právje naopak, začál sa nám vjenovať na stoprocent, intenzívně, pokecál, s ostatníma hostama nás dal do kontaktu, stoly si sesedly a posezéní bylo daleko daleko příjemňéjší. A to nás fakt dostalo, protože sme na něm poznali, že svoju robotu má prostě rád, má ju v krvi, a chce ju dělat!

Tak, a jsme u toho, co jsem zmiňoval již v úvodním slově ... pan výčepní se jmenoval Jirka a bohužel jeho služeb už v hostinci na Trojáku nikdy nebudeme moci využít. A co je ještě horší, jeho služeb už nebude možno využít nikdy nikde! Ano, ti chápavější již tuší; pan Jirka zemřel v noci na sobotu 10.7.2021, ve spánku, údajně na plicní embolii. RIP kamaráde!

5.00

Los prostřeďos kvalitos

A toš tadyk asi néni co moc víc dodať, mě sa toto prostřédí horské chaty líbí prostě moc. Venku sú před hospodou čtyry stoly s lavicama, dalších několik sa jich nacházá pak vpravo od budovy schovaných za živým plotem z křáků. Podle mně enem venku sa može usadiť dobrých 60-70 lidí. Podobný číslo klidně čekejte aji uvnitř, porůznu rozesetý stoly a židličky po čtyřech různých místnostech (za jednu z nich počítám aji prosklený foajé smjerem k hajzlíkům) dává dostatek prostoru pro to, aby se tu našlo místo de facto gdykoliv. Zrenovovaná hlavní místnosť s krásnú kresbú na stěně temu všemu pak dává pomyslnú třešničku na dortu. Hezký.

Atmosféra zdejšího místa, respektive atmosféra dob minulých, celého období, po které to tu funguje, a že to jsou desítky a desítky let, to vše na vás dýchne již po průchodu dvojdveřmi a ocitnutím se v první místnosti se štamgastským stolem a výčepem. Hlavní místnost po levé ruce je pak prototypem pro všechny turistické či jiné horské chaty, splňuje vše, a dokonce se tu nenachází ani hrající televize, takže dojmy je možno vstřebávat "jen" z hučení okolních stolů, létající obsluhy, přicházejících a odcházejících hostí, a samozřejmě z debaty u vlastního stolu. A to se sakra cení v dnešní přetechnizované době, za tento "nestandard" velmi děkuji a snad jim to v této podobě vydrží ještě dlouho.

4.25

Los klientelos kvalitos

A toš různorodosť osazenstva ide odhadnúť dopředu podle teho, gde sa hospoda nacházá, a sice na horách, tagže kolaři, turisti, motorkáři, rodiny s děckama, staří trampi, štamgasti z okolních chat atakdále prostě. Co je ale víc zajímavý, tak je hustota stolovníkú, alébrž počty lidí v jednom čase. A ta je prachsafra rozličná. Do objeda sa tu vyskytujú spíše ranní ptáčata, keří nafofr neco hodí za žebř, ať už v tekutým anebo pevným skupenství. Kolem poledne tu nastává peklo, lavice venku aji židličky uvnitřka sú obsazený, lidi stojíjá frontu u pípy buď pro objednávku piv, i pro objednání jídla, anebo pro zaplacéní. To je dobrý masakr, ale podle mně to svjedčí o jednom - že lidi to tu majó rádi, proto jich je tu tolik, a to je určitě ta nejskvjelejší vizitka. Odpoledne sa to tu průbježně střídá, chvilku poloprázdno, chvilku poloplno, ale s nastávajícím odjezdem posledních autobusů sa to tu vylidňuje, a po sedmé večír už tu bývá pusto prázdno. Naščéstí aj v tuto dobu sa tu zdrží aspoň něgdo, i gdyž jeden dva tři lidi, aby bylo možné případně s kým porovnávať pivní výkony, případně zkusit sa dať do řeči.

Kdybychom tu poseděli v jeden den, v jednu denní dobu a jen na hoďku dvě, tak bych řekl, že jsme měli jen štěstí na okolo stolující, kteří nám dělali společnost. Ale byli jsme tu vícekrát, tak musím říct, že se skoro pokaždé našel někdo od vedlejšího stolu, se kterým se dalo docela dobře zabřednout do debaty, a byť některá trvala jen pár minut, tak i to bylo krásné zpestření pobytu. Samozřejmě ten, kdo se nehodlá nijak vybavovat s cizími lidmi, tak ať klidně zůstane v anonymitě, případně jen v kontaktu svých známých u jednoho stolu, ale právě různorodost lidí a případná ochota se podělit o zážitky, kterou tady asi vyvolává zdejší prostředí, to bylo prostě úžasné.

4.50

CELKOVÉ HODNOCENÍ

Jedinú chybkú je, že bydlím tak daleko, tagže dostať sa tu je pro mně spíš svátkem, než samozřejmosťú. Docela chutný pivka, standardní porce i chuť jídel hospodského stylu, famózní obsluha i prostřédí, a promjenlivosť klientely mi nedává inú možnosť, než náfštěvu doporučiť a dať fakticky vysoký hodnocéní.

Když si srovnám hodnocení z předchozích let s těmi letošními, tak je vidět, že to tady opravdu nabralo kvalitativní růst, a to očividný. Jestli je to dáno tím, že velkou většinu z posledních 12 měsíců bylo vše díky covidu uzavřeno, a tak je Los hladový po každé návštěvě pohostinských zařízení, to už nechám na úsudku čtenářů. Za mě je Losova recenze příjemným potvrzením zdejích vysokých kvalit, a bylo mi ctí se tu zase vyskytnout.

4.50

Los prognózos

A toš turistú je tu čím dál tím víc, prostě to lidi táhne celoročně na výlety, ať už do bližšího či vzdáleňéjšího okolí, na kole, pješky, na lyže či bježky, individuálně, nebo spíšéj ve skupinkách, a tak moc v to dúfám, že sa nic nijak ekstra nepokazí, a že to tu bude v minimálně stejný kvalitě fungovať nadále. A já tu vždycky rád dorazím, temu mi vjeřte!

Zde souhlasím plně s Losem - tady to žije a připojuji se k jeho přání, aby to tu jen vzkvétalo, všichni zúčastnění si to plně zaslouží, jak personál, tak hosté. Co se týče samotného Losa, tak ten je samozřejmě otřesen tragickou událostí z minulého víkendu, a tak jeho nadšení pro další návštěvy místního rekreačního areálu jsou zatím na bodu mrazu, přece jen obsluha hrála v jeho očích prim, a byla hlavním důvodem k jeho opakované, a relativně časté, přítomnosti. Ale jak se říká, čas vše vyléčí, tak i tady jsem přesvědčen o tom, že jeho láska k Hostýnským horám opět zvítězí, a on (spolu s dalšími stovkami a tisícovkami návštěvníků) bude opět více či méně pravidelně tento hostinec navštěvovat a kochat se jeho kvalitami. Howgh.